Brněnské kolokvium Školské ombuds platformy jsem uspořádali v situaci, kdy již nemalá část českých vysokých škol zavedla pozici osoby zaměřené na ochranu práv studujících. Nastal čas precizovat pochopení toho, co je náplní naší práce a jak ji vykonáváme. Možná se setkáváme s rozšířenou představou, že ombudsosoba je osamělou postavou, která se hrdinně staví proti nespravedlnosti v systému. Chtěli jsme naopak představit relační pojetí naší práce, v jehož rámci je naší silnou stránkou fungování v síti vztahů.
Cílem kolokvia bylo společně diskutovat možné modely péče o inkluzivní prostředí vysoké školy na základě zasíťování, a to na třech rovinách: na prvním místě se jedná o provázání s relevantními aktéry v rámci institucí – management školy či jednotlivých částí, senátorky a senátoři, vyučující, poradenská centra apod. Druhou rovinou je intenzivní spolupráce samotných ombudsosob, která je založena na důvěrném sdílení postupu v řešených případech při intervizích. A nakonec bylo smyslem přizvat k diskuzi a spolupráci další subjekty, které se také věnují tématům sociálního bezpečí a férového prostředí na vysokých školách.
První den byl věnován fungování platformy, která chce sdružovat a propojovat školské ombudsosoby a podporovat šíření institutu ombudsosob. Institut ombudsosoby na veřejných vysokých školách v Česku je stále velmi nový a postrádá ukotvení veřejně závazným předpisem. Proto vznikají pozice s různými působnostmi a kompetencemi, mezi ombudsosobami VŠ tak existuje velká rozmanitost. Právě proto je tak potřebné vytvořit prostor pro diskrétní sdílení zkušeností z konkrétních případů a postupů v nich užitých a celkově zvyšovat odbornost a kvalitu služeb ochránců práv studujících i na univerzitách zaměstnaných osob.
Samostatný blok proběhl za moderace Pavly Špondrové, ombudsmanky FF UK. Tématem bloku byla možnost reflexe tragické události na FF UK dne 21. 12. 2023 jednotlivými ombuds osobami. Účastnice a účastníci měli možnost vyjádřit své myšlenky, které jsou s událostí spojené. Byl prostor též k vyjádření a sdílení případných vizí nebo obav, které jsou s událostí spojené. “Na úvod jsme prostřednictvím zapálení svíčky a zdržení se v tichu vyjádřili soustrasti s obětmi, pozústalými a zasaženými. Moderovaná reflexe nám umožnila sdílet i osobní prožitky, sdílení bylo z mého pohledu velmi posilující. Za výbor ŠOP bych ráda vyzdvihla naši připravenost podílet se na vytváření systému péče a nabídek pro posilování bezpečí na vysokých školách jak na fyzické, tak z našeho pohledu velice významné sociální rovině. Téma odolnosti, sociálního bezpečí, psychického zdraví či well-beingu je právě to, na jehož rozvoji se mohou ombuds osoby podílet, a jsou na tuto činnost připraveni,” sdělila Pavla Špondrová.
Páteční rokování v širším plénu zahájil Vít Alexander Schorm, zástupce veřejného ochránce práv, který přítomné přivítal v prostorách Kanceláře a vyjádřil radost z rostoucího počtu ombudsosob na vysokých školách. Úvodní slovo také přednesla zástupkyně MŠMT, ředitelka odboru vysokých škol Karolína Gondková. Účastníci následně shlédli video zdravici Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, současné vládní zmocněnkyně pro lidská práva, která stála u zrodu kolokvia (ještě jako ombudsmanka FAMU), tak samotné ombuds platformy.
Panelová diskuze s názvem „Univerzitní ombudsosoby v síti vztahů“ se zaměřila na hlavní téma kolokvia. Její účastníci zastupující univerzitní management či studující diskutovali o úskalích spojených se zaváděním ombudsosob. Panelisté se shodli na tom, že od ombudsosoby se často očekávají výsledky, kterých nemůže dosáhnout, protože nemá rozhodovací pravomoc. Vedení škol by mělo brát doporučení ombudsosob vážně a uvést je v život. Zároveň platí, že přítomnost ombudsosob v instituci, kteří vidí problémy z jiné perspektivy a upozorňují na ně vedení škol je vlastně jedním z mechanismů zvyšování kvality organizace jako takové.
Mezinárodní rozměr spolupráce reprezentoval Jan Gałkowski, ombudsman univerzity v Řešově a zároveň tajemník polské asociace ombudsosob (Akademicka Sieć Bezpieczeństwa i Równości), se kterou česká platforma navázala spolupráci. Kolokvium pak uzavřel praktický blok nastiňující očekávání a možnosti spolupráce v rámci akademického prostředí. Probíhal neotřelou formou “speed datingu” s osobami zastupujícími instituce, které mohou být důležitými partnery ombudsosob (poradenská zařízení, studentské organizace apod.).
Podle Pavlíny Junové, ombudsmanky FAMU a místopředsedkyně platformy byl na kolokviu cítit duch sounáležitosti a akademické komunity, která může čelit obtížným situacím, nicméně se zároveň může opřít o zkušenosti osob, které do vysokoškolského prostředí téma fyzického i sociálního bezpečí vnáší. “Za silnou považuji metaforu ochránkyň a ochránců práv jako budovatelů mostů, kteří překonávají rozdělení a nedorozumění,” dodala Junová.